O Mníšku pod Brdy

       Původně byla mníšecká krajina majetkem knížat a později českých králů. Stávala zde tvrz, u ní vznikla osada. Tvrz i město spravovali královští leníci. Na konci 15. století koupil Mníšek Jan Vratislav z Mitrovic, jehož potomkům Mníšek náležel až do roku 1655, kdy se novým majitelem stal Servác Engel z Engelflussu. Majetek ale převzal v zuboženém stavu. Roku 1639 totiž město vyplenila švédská vojska.

       Servác Engel přizval pražského stavitele M. Reinera a na místě vypálené tvrze nechal v letech 1656 - 1676 vystavět zámek - čtyřkřídlovou budovu okolo dvora s trojicí věží v nárožích, stojící na skále nad rybníkem. Jeho rod ale vymřel po meči (1743) a přešel na sestru posledního majitele, Marii Viktorii, provdanou za Ignáce z Unwerthu. Ignác zbořil starý kostel a na jeho místě vystavěl v letech 1743 - 1756 kostel nový (průčelní věž byla přistavěna až o století později).

       Velkou cenností ve výbavě kostela sv. Václava je obraz sv. Máří Magdalény P. Brandla přenesený sem z klášteříku na Skalce - z poutního místa severně od města, kde je také kostelík postavený dle návrhu Kr. Dienzenhofera (1692 - 1693). Postaven na náklad mníšeckého hr. Serváce Ignáce Engela z Engelflussu v letech 1692 - 1693 slavným stavitelem pražského baroka Kryštofem Dienzenhoferem. Stavebním dozorem pověřeni mníšečtí Jan Rektoris a Benedikt Spinner. Vzorem pro stavbu byla kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Máří Magdaléna dlela na pokání. Místo se stalo záhy poutním místem pro široké okolí, zejména po dokončení sousedního kláštera a po výstavbě kapliček křížové cesty hr. Benediktou Čejkovou v 18. století.

V klášteře byl usazen od r. 1762 řád františkánů až do konce druhé světové války. Mezi superiory kláštera vynikl P. Vincenc Lichtblau (1854 - 1887), evropský numismatik.